Památky ve Kdyni a okolí

Muzeum příhraničí

V suterénu budovy najdete i naše infocentrum, navštívit u nás můžete i pravidelné výstavy. Muzeum příhraničí je v 1. patře. Dostanete se k nám přes park, kde můžete třeba i odpočinout a načerpat sílu na další putování.

Návštěva muzea začíná v pravěké chýši, seznámíte se s pohřební mohylou z doby bronzové a průchodem repliky druhé rýzmberské brány se dostanete do období středověku. V další místnosti nasajete hrdost českých vojsk po vítězných bitvách u nedalekého Brůdku i u Domažlic či dobu třicetileté války. Oblast Všerubského průsmyku však nepamatuje pouze boje, odedávna sloužila především jako důležitá spojnice mezi dvěma odlišnými, a přece si tolik podobnými kulturami, českou a bavorskou. Jednalo se vždy o místo čilého obchodu, trhů (i pašeráctví), o oblast poutních míst a hlubokých tradic. Muzeum se věnuje z velké části i nejstarší textilní manufaktuře v Čechách, kterou ve Kdyni založil Wolf Maxmilián Lamingen roku 1696, plátýnkářskému cechu i dalším řemeslům zastoupeným ve Kdyni na přelomu devatenáctého a dvacátého století. V expozici najdete průřez dějinami města až do dnešní doby. Ojedinělé muzeum zaujme každého svou rozmanitostí, a především neobvyklými průhledy z jedné místnosti do druhé.

Souřadnice: 49.3898211N, 13.0390522E7

Adresa: Nádražní 314 / vchod z náměstí hlavní branou přes park, 345 06 Kdyně

Otevírací doba

Vstupné do muzea, synagogy: dospělí 60 Kč, důchodci/studenti/ZTP 40Kč, děti 30 Kč

Vstupné výstava: dospělí 20 Kč, děti 10 Kč

Stálá výstava v budově MKS: "Falešné hranice – Akce Kámen"

Srdečně zveme na stálou výstavu badatelky a spisovatelky Václavy Jandečkové s názvem "Falešné hranice – Akce Kámen".

Akce Kámen byla podlá metoda vedoucí k vylákání občanů Československa za (falešné) hranice, kde v zinscenovaném příběhu padli do léčky komunistického režimu, kterou v poválečných letech 1948–1951 podnikala STB. Mnohé z obětí se teprve nedávno dozvěděly pravdu o tom, že hranice nikdy nepřekročily a byly tak souzeny neprávem.

K uctění památky obětí této zvůle vznikla pamětní deska na budově Modré hvězdy.

Výstava je otevřena od pondělí do pátku v prostorách MKS a to od 9:00 do 15:30 h, vstupné se neplatí. Víkend po domluvě v infocentru nebo MKS.

Více informací: www.zlocinykomunismu.cz

Souřadnice: 49.3908158N, 13.0398683E

Dům v kožichu

Dům v kožichu patří mezi nejstarší domy ve Kdyni. Nachází se ve Starokdyňské ulici a v roce 2016 prošel kompletní rekonstrukcí. Dům je součástí muzea a měl by zobrazovat bydlení předchozích generací v tomto domě a způsob života dříve, tzn. někdy od počátku vzniku, který se datuje v roce 1780. Jeho součástí je černá kuchyně, která je výjimečná. Zůstala téměř nedotčená v původním stavu. A proč název v kožichu? Jedná se totiž o roubenou stavbu s hliněnou omítkou a takto se těmto domům říkávalo. Dům je zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek. Ožívá většinou v adventní době.

Adresa: Starokdyňská 89, Kdyně       

Souřadnice: 49.3919628N, 13.0453661E

Kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše patří nepochybně mezi hlavní dominanty města Kdyně a nejvýznamnější památky. Nejstarší zprávy o kostele pochází z druhé poloviny 14.století, kdy byl založen. Z tohoto období se zachovaly křížové klenby presbyteria, hrotitá okna se zbytky kružeb a část zdiva kostelní lodi. Hranolová věž je patrně výsledkem pozdní gotické dostavby. V roce 1734 byla zvýšena a opatřena cibulovitou bání se zlaceným křížem. Hlavní oltář nese obraz sv. Mikuláše od I. Raaba. V letech 1763-1768 byl kostel rozšířen o boční kaple, prodloužena loď a kostel byl vybaven novým mobiliářem.  Stavbu i vybavení financovali Stadionové, jejichž znak je doposud umístěn na průčelí kostelní fasády. Oni tehdy také zakoupili pro kostel varhany z dílny významného tachovského varhanářského rodu Gartnerů. Velmi cenný nástroj z roku 1763 (snad nejstarší prací této varhanářské školy) se zachoval ve zcela původní podobě, včetně gartnerovského unika, rejstřík Echo 8. Zvyšuje se tak celkový význam i hodnotu tohoto nástroje.

Pod kdyňským kostelem v aleji kaštanů, stojí kaple Panny Marie Bolestné, v níž byla donedávna uchována dřevěná pieta z konce 14.stol. V téže ulici se nachází další kaple z druhé poloviny 18.století obsahující dřevěnou sochu sv. Jana Nepomuckého v nadživotní velkosti. Socha pochází z kaple, která do roku 1873 stála u dolní kašny na náměstí.

Bohoslužby a informace: www.farnostkdyne.cz

Souřadnice: 49.3945706N, 13.0457239E

Židovská synagoga ve Kdyni

Synagoga byla otevřena 21. 1. 1863. Vystavěna byla nákladem kdyňské židovské obce v neorománském slohu. Pro židovský náboženský život sloužila do roku 1936. Během druhé světové války sloužila jako skladiště německé armády. V období socialismu se z ní stal husický kostel a od 90. let 20. století je v majetku města Kdyně. Expozice přibližuje historii kdyňského židovského obyvatelstva. Zachován je hlavní sál včetně svatostánku, ženské galerie a původní lavice. Velkou zajímavostí je obnovená mikve. Dnes slouží ke kulturním účelům. Prohlídky a vstupné se vyřizují v TIC Kdyně.

Souřadnice: 49.3904128N, 13.0369758E

Vstupné do muzea, synagogy: dospělí 40 Kč, děti 20 Kč
Vstupné výstava: dospělí 20 Kč, děti 10 Kč

Hrad Rýzmberk

Rýzmberk byl založen ve 2. polovině 13.století na přání Přemysla Otakara II. Sloužil jako pohraniční pevnost na obranu obchodní Řezenské cesty vedoucí přes Všerubský průsmyk do Bavor. Osudnou se stala hradu třicetiletá válka, kdy byl hrad dobyt a později na základě výnosu Ferdinanda III. rozbořen. V době romantismu se Rýzmeberk stal oblíbeným výletním cílem hraběte Stadiona z Kouta na Šumavě. Z toho důvodu zde byla vystavěna v letech 1846-1848 hranolová vyhlídková věž (dnes rozhledna), dřevěná výletní restaurace a taneční parket. Ve třicátých letech minulého století zde vzniká pod hradem přírodní divadlo. Hrad je ve vlastnictví KČT Kdyně. V letních měsících je pro návštěvníky otevřená hradní hospůdka, kde se dá zakoupit i vstupné na věž.

Rozhledna Rýzmberk Kamenná věž s vyhlídkovou terasou nebyla původně součástí středověkého hradu. Vznikla až v době 1848, kdy se majitel panství Jan Filip Stadion pustil do opravy zříceniny v duchu módního romantismu. Výška šestipatrové vyhlídkové věže je 13 m s 65 dřevěnými schody, v závěru se strmým žebříkem se 16 příčkami.

Souřadnice: 49.4070436N,13.0307533E

Více informací:
Více: www.kct-kdyne.cz | Tel.: +420 607 276 047, FB Hrad Rýzmberk a hradní hospůdka
 

Otevírací doba:
květen, červen, září | víkendy 11–17 h,
červenec–srpen | máme otevřeno každý den, ne a po 11-16 h a út, st, čt, pá, so 11-17 h,
říjen | víkendy dle počasí, aktuální dění na FB
Školní výlety, autobusové zájezdy, větší skupiny se mohou objednat i mimo provozní dobu, nabízíme široký sortiment suvenýrů, občerstvení a samozřejmě vstup na věž.
Rýzmberská hospůdka, tel.: +420 606 935 568 (u skupin nad 15 osob, doporučujeme rezervaci)

Rozhledna Koráb

Rozhledna Koráb svojí nadmořskou výškou 773 m náleží Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. Vytváří malebné pozadí nejen samotné Kdyni, ale jeho mohutný hřeben oživený konstrukcí moderní rozhledny je viditelným bodem z dalekého okolí. Již v roce 1902 uvažovali kdyňští turisté o vystavění rozhledny na blízkém Korábu, ale ani samotné získání pozemku nebylo tak jednoduché. Leží totiž na hranici Chudenického a Koutského statku. Dřevěná rozhledna Korábu s chatou byla poprvé otevřena 7.8.1938. Později byl přistavěn ještě velký sál a nedaleko i skokanský můstek. Lyžaři se z něho však netěšili dlouho. Již roku 1942 byl celý Koráb zabrán německými úřady. Svou novou současnou siluetu dostal Koráb až v roce 1992. V chatě pod rozhlednou najdou turisté občerstvení a ubytování, lze zde zakoupit i vstupné na rozhlednu. Ze Kdyně vede na Koráb žlutá turistická značka.Výška rozhledny byla při rekonstrukci v roce 1992 zvýšena z původních 21 na 30 metrů.

Souřadnice:49.3953656N,13.075396E

UPOZORNĚNÍ: ... V současné době uzavřeno. (30.7.2024)

Květinové oblouky na kdyňském náměstí

Květinové oblouky, vstupní brány na kdyňském náměstí byly osazeny ku příležitosti 75. výročí konce 2. světové války u válečných pomníků na náměstí. Kované oblouky jsou koncipovány jako symbol života a představují zároveň vstupní brány do nových začátků, které se po skončení obou válečných konfliktů široce otevřely. Oblouky jsou vysoké 3 metry a široké 3,5 metru. Jsou osázeny celkem 52 květinami, mezi nimiž je 14 růží a 20 lilií. Oblouky byly kovány v době vypuknutí světové pandemie viru SARS-CoV-2 (únor - duben 2020) a jejich vznik se tak neplánovaně a zcela spontánně váže k další světové krizi novodobé historie. 

Květinové oblouky vznikly v Uměleckém kovářství Brož v Kvíčovicích s tradicí s kovářským řemeslem již od roku 1871. Po domluvě je možná prohlídka.

Souřadnice: 49.3906319N, 13.0387867E

Nový Herštejn

Nový Herštejn patří k nejrozsáhlejším hradním zříceninám v západních Čechách. Hrad nechal založit na přelomu 13 a 14. století Bušek z Velhartic. Ve druhé polovině 15. století měli majitelé spory s knížetem Albrechtem, jehož vojska hrad dobyla a vypálila. Dalo by se říci, že žádný z pozdějších majitelů již hrad nijak významně neopravoval a hrad pustl. Na úpatí kopce je označení Přírodní rezervace Nový Herštýn. Toto označení nese již od roku 1933 a patří tak k nejstarším chráněným územím v západních Čechách. V suťových lesích roste áron plamatý, měsíčnice vytrvalá a rostliny květnatých bučin. Najdete zde i lilii zlatohlavou, česnáček lékařský, hluchavku skvrnitou a čarovník pařížský.

Souřadnice: 49.4125036N, 13.0633019E

Příkopy

Příkopy nebo také Starý Rýzmberk byl založen Děpoltem z Rýzmberka jako obranný pohraniční hrádek, avšak archeologická sonda prokázala, osídlení tohoto místa mnohem dříve, a to v době bronzové. Hrad byl však již roku 1270 opuštěn pro své nepříliš strategické místo a byl vybudován hrad nový, a to Rýzmberk.

Souřadnice: 49.4139006N, 13.0514750E