Rozhledny a kopce

Rozhledna Koráb

Rozhledna Koráb je otevřena.

Rozhledna Koráb je dominantou Kdyně - stojí na stejnojmenném vrchu (773 m) v nejvyšším bodě Chudenické vrchoviny, kousek od Kdyně v okrese Domažlice. Turistická chata s rozhlednou byla slavnostně otevřena 7. srpna 1938. Pěšky ze Kdyně se k ní dostanete po žluté TZ (cca 4km). 

Rozhledna sv. Markéta

Dřevěná rozhledna s ocelovým schodištěm byla zpřístupněna v roce 2014. Její výška je 25,4 metrů. Po zdolání 94 schodů se vám z vyhlídkové plošiny naskytne rozhled na Velký Ostrý a Malý Ostrý, Velký Kokrháč, Hraničář nebo Nýrskou přehradu. Vstup volný. Rozhledna se nachází poblíž kaple svaté Markéty.

Souřadnice: 49.3621236N, 13.1564006E

Rozhledna nad Novou Vsí

Dřevěná věž, vysoká 7 metrů, byla postavena v roce 2012 v místě evropského rozvodí. Po zdolání 23 schodů se vám naskytne překrásný výhled na zvlněnou krajinu českého pohraničí a německé Bavorsko s dominantou Hohen Bogenu.

Souřadnice: 49.3712381, 13.0419406E

Vrch Pohoří

Vrch Pohoří u Pocinovic byl původně nazýván Sinova. Některé prameny dokonce uvádějí, že od jména kopce byl odvozen i název vsi Pocinovice. Šlo o kopec, na jehož vrchu drželi pocinovští Chodové stráž. V současné době je na Pohoří umístěn kříž z kolejnic, jejž údajně na vrchu vztyčili stavitelé železniční trati Klatovy-Domažlice, kteří pocházeli z Itálie a nazývali se barabové. U Pohoří pravděpodobně těžili kvalitní kámen na stavbu železničních mostů.

Souřadnice: 49.3503439N,13.1487219E

Vyhlídkové místo | Kříž svatého Huberta nad Dobříkovem

Nádherné místo s překrásným výhledem se nachází na trase cyklostezky Dobříkov - Smržovice po levé straně nad obcí Dobříkov. Zbudovala rodina Rettova z Dobříkova.

Zdroj, fotografie: FB STOP kamenolomu se Smržovicích

Vrch Ráj u Nové Vsi

Vyhlídkové místo a zároveň místo pomníku Emila Tšídy, významného sokolského a vlastivědného pracovníka, regionálního historika Kdyňska a Pošumaví a starosty Kdyňské a Šumavské župy. Zemřel 1. prosince 1926 a na jeho památku byla zhotovena deska s jeho reliéfem, která byla 8. května 1927 slavnostně odhalena na kamenném podstavci umístěna právě na vrchu Ráj. V roce 1939 byl už ale tento pomník zničen Němci. Neměli Emila Tšídu totiž rádi, neboť byl známým vyznavačem češství. Zasadil se o stavbu sokolovny, která slouží kdyňským sportovcům dodnes, ale byl také autoremprací o zemských hranicích hranicích na Chodsku, železných hutích, sklářství, Židech v obvodu koutského panství a o minulosti kdyňského kraje. Z jeho nápadu a přičinění vzniklo například stromořadí Na Šibenici a lipová alej na kdyňském náměstí. Významnou osobností z kdyňské historie je i starší bratr Emila Tšídy Ferdinand Antonín. Obchodník, starosta a významný představitel společenského života Ferdinand Tšída byl majitel koloniálního obchodu ve Kdyni v Komenského ulici a spolumajitel továrny na strojní výšivky. Mezi léty 1875 až 1912 zasedal v obecním zastupitelstvu, z toho byl v letech 1891 až 1905 starostou města. V roce 1872 spoluzakládal Sbor dobrovolných hasičů a až do roku 1905 byl jeho velitelem. V roce 1883 se podílel na založení Tělocvičné jednoty Sokol a ve svém domě uvolnil místnost, kde se cvičilo. Stejně jako jeho bratr Emil byl velmi činný, a to jak ve společenské, tak i školní oblasti. Pracoval jako předseda Měšťanské besedy a v roce 1886 byla jeho zásluhou zřízena dvouletá pokračovací průmyslová škola. Za jeho starostování byla postavena a 3. dubna 1899 slavnostně otevřena Dvouletá chlapecká škola měšťanská. Spolu s obchodníkem A. Augsteinem prosadili, že budovaná železniční trať Domažlice – Klatovy povede přes Kdyni. První vlak po ní projel 30. září 1888.