Vandrovníček ze Kdyně | Brčálník - Prenet - Zelená Lhota | 4. 10. 2023

První středu v měsíci říjnu čekala na Vandrovníčka ze Kdyně vycházka na Šumavě.
Fotografie: Jaroslav Švejnoch, Jiřinka Klemsová

Zajímavosti na vycházce:
Brčálnická lípa
Přibližně třistaletá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) roste na louce mezi hotelem Fanda a železniční tratí v nadmořské výšce 820 m. Obvod jejího kmene měří 700 cm a koruna dosahuje výšky 17 m (měření 2003). Strom chráněn od roku 1985 pro svůj vzrůst a jako dominanta krajiny.

Brčálnický jasan
Vysoký jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) roste v nadmořské výšce 820 m n. m. u potoka nad železniční tratí okolo 300 let. Obvod kmene dosahuje 545 cm a výšky 40 m (měření roku 2000). Chráněn je od roku 1985 pro svůj vzrůst a věk.

Brčálnický buk
Brčálnický buk je památný strom v osadě Brčálník u Hojsovy Stráže na Šumavě. Buk lesní rostoucí u hájovny v nadmořské výšce 980 m má obvod kmene 480 cm a dosahuje výšky 20 m. Strom chráněn od roku 1985 pro svůj vzrůst. 

Turistický přístřešek Karl Teischl
Karl Teischl (1905-1944) byl řezníkem a hostinským v Zelené Lhotě (Grün)  a vlastnil hospodu naproti dnešnímu obchodu a jatka v domě, ze kterého je dnes hasičská zbrojnice. Karl Teischl musel jako mnozí jiní narukovat do německé armády a jako řezník byl časem zařazen do kuchyně generálního štábu v Berlíně. Stal se jedním z účastků přípravy atentátu na Adolfa Hitlera a následného pokusu o převrat (Operace Valkýra). Neúspěšný pokus o atentát provedl 20. června 1944 německý šlechtic hrabě von Stauffenberg v Hitlerově stanu zvaném Vlčí doupě. V krátké době po atentátu následovalo zatýkání a drastické popravy. Karl Teischl uprchl domů a schovával se v lesích kolem hory Můstek (1235m). V nich se skrýval od července do začátku prosince 1944. Rodina ho podporovala a zásobovala tajně jídlem. Bohužel jej ale prozradily stopy ve sněhu, které nalezl listonoš, který šel na Prenet (1071m). Na Teischla byl uspořádán krvavý hon, kterého se účastnili i místní lidé. Zraněného postřeleného vojáka našel sládek z pivovaru v Hojsově Stráži. Voják marně prosil svého známého, aby jej nezabíjel.Teischla pochovali na hřbitově u kostela v Zelené Lhotě, kde má pomníček. Sládek se údajně z toho zážitku pomátl a zemřel před koncem války v dobřanské léčebně.

Kaple sv. Kunhuty
Poutní kaple svaté Kunhuty je barokní stavba z 18. století, postavená na místě starší kaple z počátku 15. století. Stojí v osadě Prenet pod stejnomenným vrchem na severozápadní Šumavě.

Osada Prenet
První písemná zpráva o osídlení Prenetu pochází z roku 1040 a je spojena s vybíráním tzv. prenetského cla na obchodní cestě. Ta vedla z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu, kde vystoupala na Pancíř a pak přes Můstek se dostala na Prenet, z něhož pak klesala směrem ke Klatovům. Ve středověku byla pro obchod obdobně významná jako cesta vedoucí z bavorského Pasova do Prachatic. Většinou šlo o dopravu soli, kůží a později i stříbra. V té době byl hřeben bez lesů, což umožňovalo dobrou orientaci v kraji. Zdejší území bylo v držení českých králů od dob Přemyslovců a většinou bylo v zástavě pánů z Janovic nad Úhlavou. Postupem doby v těchto místech vznikla osada, v níž se pocestní zastavovali k odpočinku. V roce 1408 zde pan Bohuslav Racek z Janovic nechal postavit kapli a dům pro celníka. Kaple spadala původně pod nedalekou faru v Dešenicích, ale její určení se v průběhu doby měnilo. Od roku 1850 byl Prenet i s výstavbou připojen k Hojsově Stráži.

Žakova kaplička
V 70. letech 19. století se stavěla železnice z Nýrska na Železnou Rudu. Na stavbě pracovali italští dělníci, Barabové. Jeden z Italů, zvaný Žako, šel od Zelenského tunelu do Zelené Lhoty. Ve sněhové vánici však zabloudil a v lesích málem umrzl. Prokřehlý Ital nakonec správnou cestu našel. Jako dík za své zachránění nechal vystavět skromnou dřevěnou kapli.

Zelená Lhota
Zelená Lhota je vesnice, část města Nýrsko v okrese Klatovy. Nachází se asi 5,5 km na jihovýchod od Nýrska; protéká jí Zelenský potok, který je pravostranným přítokem řeky Úhlavy. Pamětihodností je Kostel svatého Wolfganga  První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1543.