Vandrovníček ze Kdyně | Černíkov bez Černíkova | 29. 11. 2023

VYCHÁZKA ČERNÍKOV BEZ ČERNÍKOVA
Na poslední vycházku 29. 11. 2023 se vydalo sedm statečných. Vzhledem k počasí bylo potřeba změnit trasu a my děkujeme všem účastníkům, že přijali náhradní řešení. Odjeli autobusem na Vejpřahy a odtud se vydali kolem hájenky p. Krále směrem k Herštejnu. Výstup na zříceninu se však nekonal, prohlédli si jen staré buky s nápisy připomínající pobyt Americké armády v roce 1945 na Kdyňsku.

Další cesta vedla kolem staré černínské hájenky k místu: U OBRÁZKU, přes vrchol KRAVAŘE se přešlo KE KŘÍŽI, odtud na ŠKARMAN, který nás odměnil krásnými výhledy.

ZAKONČENÍ v teple na Škarmance.

VEJPŘAHY
Pokud vyjedeme po devíti serpentinách na nejvyšší bod hřebene mezi Kravařem a Korábem, dostaneme se na místo zvané Vejpřahy. Silnice svoji dnešní podobu dostala asi v 80. letech 19. století. Předtím vedla k nejvyššímu bodu rovně. Lámala se jen na třech místech. Z toho důvodu nechal vystavět Vinzenz Schaffránek (poštmistr, majitel cihelny a tehdejší radní) na úpatí stoupání nevelký hostinec. Zde se udržovaly dva páry koní na přípřež, kterou potřeboval každý, kdo od Kdyně vezl trochu větší náklad. Na nejvyšším místě, kde začínal spád k Němčicím, se přípřež vypřahala. Hostinec,kterýbylvelmidobřevybaven, dostalnázevHájovna.Prvnínájemce,kterýzde obstarával provoz, byl bývalý myslivec – hajný. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století bývala Hájovna o nedělích a svátcích vítaným výletním cílem kdyňských i okolních občanů.Byltamkulečník, zahradnírestaurace, tanečníparketishudbou.

U OBRÁZKU
Když se vypravíte po červené turistické značce ke Kreslově studánce, narazíte na turistické označení U obrázku. Kdy přesně tam byl umístěn první obrázek Panny Marie, už asi nezjistíme. Pár let tam dokonce obrázek chyběl. Značkařku KČT, paní Annu Jančíkovou, na toto upozornil bývalý podzámecký hostinský Karel Adámek. Z vyprávění pamětníků v hospodě věděl, že obrázek tam kdysi visel a byl častým cílem vycházek dětí z koutského sirotčince. Řádové sestry, které se o sirotky staraly, se k němu chodily s dětmi modlit. A protože pan Adámek právě vyklízel půdu a jeden takový obrázek Panny Marie našel, požádal ji, aby ho tam pověsila. Aby lépe vzdoroval vlivům počasí, nechala pro něho paní Jančíková vyrobit kovový rámeček u Jaromíra Řežábka a jako správná značkařka k tomuto místu opatřila i turistickou tabulku „U obrázku“. Původní strom podlehl kůrovci, a tak se v roce 2019 obrázek Panny Marie znovu obnovil a umístil na zdravý strom o pár metrů blíž ke Kdyni.

KOUTSKÝ SIROTČINEC
Nacházel se v severní části obce – pod objektem bývalého zámku. Byl zřízen v roce 1908 posledním hrabětem Filipem ze Stadionu jako opatrovna pro místní děti a děti z okolí. Nazýval se ,,Filipinum” na počest svého zakladatele. Nejprve byl určen pro výchovu starších hochů, ale zanedlouho byl přeměněn na internát a sirotčinec hochů i dívek.

Péči o tyto děti převzal Řád školských sester „de Notre Dame” (z Hyršova). Svěcení sirotčince se konalo 8. června 1908 a v provozu byl do podzimu 1950, kdy došlo ke zrušení v rámci akce K (nezákonné, násilné likvidace klášterů a mužských katolických řeholních řádů). Děti tehdejší režim umístil do dětských domovů, řádové sestry byly internovány.

Po roce 1950 budova sloužila jako byty pro důstojníky vojska ze zámku, koncem sedmdesátých let pak sloužily tyto byty pro pracovníky Okresního stavebního podniku v Domažlicích. Po roce 1989 převzala budovu obec Kout na Šumavě.

KRAVAŘ (Kravařský vrch, Kraví hora) 691 m. n. m nese své jméno z doby, kdy nebyl osázen, ale sloužil jako pastvina pro hovězí dobytek. Obyvatelé Podzámčí měli na starosti dobytek rýzmberských pánů, a tak právě na vrch Kravař krávy vyháněli

Stará pověst v kronice o kříži na Kravaři vypráví, že na místě, kde stojí kříž, se prý zabili snoubenci, kteří jeli ze svatby z Úboče. Splašili se jim koně a na památku toho tam byl postaven kříž. Po letech prý byl ten kříž někým odstraněn a od té doby, kdykoliv podzámecký polesní na ono místo vystoupil, strhla se na vrchu děsivá vichřice. Strach a hrůza ho vždy z toho pojímala, takže to místo raději jen zdáli obcházel. Svěřil se s tím i v Koutě panu hraběti, který poručil: „Nechte nový dřevěný kříž sdřevěným tělem Páně postaviti!“ Od té doby byl na Kravaři u hrobu zabitých snoubenců, kteří jsou tam prý i pochováni,klidapokoj.

Z farní kroniky se dovídáme o opravě kříže v roce 1906 toto: Kříž ten špatňoučký, prohnilý byl tam několik let. Spolek chudých žen vybral peníze a zakoupil nové tělo Páně, z litiny pozlacené, a pan lesní zPodzámčí Josef Pták daroval dřevo na kříž, který když zhotoven byl, umístěn byl na křižovatce na Kravaři dne 22. října 1906. Církevní průvod na Kravař vedl děkan Kavale. Velké množství lidu za krásného počasí hemžilo se na krásném onom vrchu. Kázání pana faráře u kříže konané sledováno bylo s pozorností neobyčejnou! Po skončení pobožnosti rozcházel se lid na všecky stranyOd té doby byl kříž již několikrát obnovován Klubem českých turistů. Poslední újmu kříž utrpěl při kůrovcové kalamitě v r. 2019. Nechyběl tam dlouho, kříž opravil revírník Miroslav Kacerovský.

ŠKARMAN
Pomístní název Škarman najdeme téměř v každé druhé chodské vesnici. Bylo to označení pro kamenité návrší, skálu, která vyčnívala na nějakém vrcholu. Když půjdeme po žluté turistické značce (směr Rýzmberk) k pomníku M. J. Husa a nad ním odbočíme vpravo, dojdeme prudkým stoupáním až na vrchol Škarmanu, 680 m. n. m. Mohutnost této skály je obzvláště v této době po kůrovcové kalamitě dobře viditelná. Hřeben Škarmanu představuje vlastně dvouvrší, které přechází až ke Kravaři. Na Škarmaně býval vždy kdyňský les a pod ním se po celé délce nacházela pole s názvem Na Škarmaně. Pod vrcholem Škarman vyrostlo v sedmdesátých letech 20. stol. sídliště (ul. Markova) a také restaurace s názvem Škarmanka.

Trasa vycházky