Vandrovníček ze Kdyně | Rýzmberk | 27. 3. 2024

 Na vycházku na Rýzmberk se sešlo 17 vandrovníčků, šlo se z Kouta po zelené značce na Rýzmberk. Odtud na Podzámčí, pak ke křížku a zpět do Kdyně. Celkem jsme ušli 7 km.

RÝZMBERK
Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století (první písemná zmínka pochází z roku 1279) vlivným panským rodem Drslaviců. Tento významný rod již delší čas ovládal zdejší kraj a vzešly z něj  mocné rody, jako byli Černínové z Chudenic či páni z Rýzmberka (později používající jméno Švihovský z Rýzmberka). Hrad sloužil jako pohraniční pevnost a měl za úkol střežit důležitou zemskou stezku vedoucí přes  Všerubský průsmyk do bavorského Řezna

Jméno Rýzmberk bylo (dle módy) německé a znamenalo Obří či Obrovu horu.

Původní zakladatelé a majitelé hradu – páni z Rýzmberka – sídlili na hradě až do roku 1407, kdy jej prodali příbuzným z rodu Janovských z Janovic. Ti se podle hradu přejmenovali na Janovský z Rýzmberka a panství vlastnili do roku 1497. Janovští na hradě trvale sídlili, proto provedli na hradě  velké stavební úpravy.  Přestavba hradu po zhoubném požáru v roce 1448 vtiskla stavbě na staletí její trvalý vzhled.

Po odchodu Janovských a krátkém střídání několika dalších držitelů se v roce 1508 na hrad po 101 letech dočasně vrací potomci původních zakladatelů – sousední rod Švihovských z Rýzmberka. Ten provedl další opevňovací a stavební úpravy, avšak pro dluhy panství dlouho neudržel a již v roce 1535 Rýzmberk odprodal opětovně Janovským z Janovic. Ani ti panství dlouho neudrželi a  krátce poté ho v roce 1543  odprodali bohatému rodu pánů a říšských hrabat z Gutštejna.

Gutštejnové panství rozšířili  o statek Kout na Šumavě, kde si postavili pohodlnou tvrz, pozdější zámek. Vlastní Rýzmberk nadále obývali a upravovali v renesančním stylu. V roce 1622  jim bylo panství zkonfiskováno císařem a králem Ferdinandem II, protože patřili k provinilé protestantské šlechtě. Páni z Gutštejna byli posledními šlechtickými majiteli, kteří hrad dlouhodobě navštěvovali a obývali. V následujícím období šlechta z hradu zmizela a na hradě sídlili již jen panští úředníci (hejtman, písaři či lesníci), vojenská posádka a čeleď.

Následně se na panství vystřídala řada majitelů -  např.: Kracové ze Šarfenštejna, Collonnové z Felsu či Černínové z Chudenic.

1. července 1641 byl hrad podruhé dobyt. Po krátkém obléhání jej obsadili protestantští Švédové pod vedením generálmajora Pfula. Ten na hradě pobyl sice jen několik dní, ale pevnost natolik poničil, že se stavba stala v podstatě neobyvatelnou. Hrad měl ale štěstí a byl ještě znovu opraven. R. 1643 byl opět oporou císařské posádky. Tehdy mělo na hradě sloužit asi 20 až 30 vojáků.

Třicetiletou válkou hrad velmi  utrpěl, proto se po jejím ukončení měnil postupně ve zříceniny. Majitelé již o jeho obnovení nestáli, (bylo by příliš nákladné), hrad byl odlehlý a oni sami sídlili v pohodlnějších zámcích v Čechách (např. v nedalekém Koutu na Šumavě) či v Německu. V roce 1676 byl hrad prodán Lamingenům z Albenreuthu jako převažující zřícenina. Tehdy se bydlelo už jen na dolním (tj. na druhém) nádvoří, kde byla mj. hospoda.

Lamingenové přičlenili původní rýzmberské panství ke svému sousednímu velkostatku Trhanov, takže vznikl velkostatek zvaný Kout-Trhanov. V roce 1697 zakoupil od Lamingenů koutsko-trhanovské panství se zpustlým hradem Rýzmberk baron Jiří Jindřich ze Stadionu. Jeho rod (povýšený mezitím do hraběcího stavu) udržel koutsko-trhanovský velkostatek až do svého vymření v roce 1908.

Za hrabat ze Stadionu došlo po roce 1834 k stavebním a parkovým úpravám hradního vrchu a k archeologickému průzkumu. Tehdy byla vyspravena hradní sklepení i mnohé zdi. Pokračující zánik trosek se tak dočasně zpomalil. Následně na hradě vystavili majitelé známé výletní místo (kterým zůstal hrad až dodnes) s kuželníkem, terasami či tanečním parketem a mezi lety 1847–1848 v místě mladšího gotického paláce (na bývalém třetím nádvoří) i štíhlou neogotickou rozhlednu.

Po vymření Stadionů získal zříceninu hradu Klub českých turistů (z blízké Kdyně), jenž o hrad usiloval již od roku 1902. Klub je také od 90. let 20. století opětovným vlastníkem hradu. Poněvadž byl hrad oblíbeným výletním cílem, kde se i hrálo divadlo, vznikl pod hradním areálem v jeho těsné blízkosti ve svahu dřevěný amfiteátr, který byl vybudován v letech 1935–1936 a zmodernizován v roce 1958. Dodnes občas slouží k pořádání různých kulturních akcí.

Letáček Rýzmberk